Když smrt touží...
Zavři oči, chci Tvé rty líbat,
Zavři oči, nepokoušej se na mě již více dívat,
Mé oči lžou, však tělo ne,
Neotvírej je, takhle to už zůstane.
Zavřel jsi oči, já Tě zlíbala,
Pak jsi je otevřel a já Ti je vypíchala.
Teď jsi můj Anděl slepý,
Co bude tu se mnou navěky.
Jsi na mě odkázán.
Teď už ne jen tělem, ale i duší.
Černý šátek přes hlavu uvázán,
Tam, kde byly dřív oči, ale jak ti sluší!
Vždy jsi ode mě utíkal,
Pryč, když jsem tě hledala,
Dveře jsi přede mnou zamykal
A já jen trpělivě čekala.
Teď se před smrtí neschováš,
Neschováš se přede mnou,
Už to chápat začínáš?
Co za stvůru jsem podivnou?
Jsem ta, jejíž jméno se každý bojí vyslovit,
Jsem ta, co dokáže každého jednou ulovit.
Jsem smrt.
Móóóňa:-*