Láska bolí
30. 6. 2007
Láska bolí
Proč se to stalo zrovna mě,
Čím jsem si to zasloužila?
Sakra proč se cítím tak na dně,
Když já ho tak milovala…
Všechny ty nádherné chvíle,
Které jsme prožili vždy spolu.
Díval se na mě pořád roztomile,
Teď jen padám dolů a dolů…
Dnes mi řekl, že má jinou
Chtěla jsem na místě umřít.
S pláčem jsem řekla: Chci být jen s tebou!
Má myšlenka zněla: Musím se zabít!
Cítím velkou bolest a napětí,
Proč tu déle být?
Když už se mi nikdy nevrátí,
Když nemůžu ho mít.
Stojím na kraji skály,
Mezi životem a smrtí.
Vzhlížím sklesle do dáli,
Už jen vzpomínka na něj mě drtí.
Ostré kameny řežou mě do kůže,
Jen jeden krok, to přece zvládnu.
U nohou mi leží rudé barvy růže,
Mé tělo mrzne, cítím, jak chladnu.
Zavírám oči a kráčím dopředu,
Svůj osud však rychle krátím,
Tímto jsem si dokázala, že zabít se dovedu,
Teď již svůj život nijak nevrátím.
Autor Lenča, věnováno Monči
Proč se to stalo zrovna mě,
Čím jsem si to zasloužila?
Sakra proč se cítím tak na dně,
Když já ho tak milovala…
Všechny ty nádherné chvíle,
Které jsme prožili vždy spolu.
Díval se na mě pořád roztomile,
Teď jen padám dolů a dolů…
Dnes mi řekl, že má jinou
Chtěla jsem na místě umřít.
S pláčem jsem řekla: Chci být jen s tebou!
Má myšlenka zněla: Musím se zabít!
Cítím velkou bolest a napětí,
Proč tu déle být?
Když už se mi nikdy nevrátí,
Když nemůžu ho mít.
Stojím na kraji skály,
Mezi životem a smrtí.
Vzhlížím sklesle do dáli,
Už jen vzpomínka na něj mě drtí.
Ostré kameny řežou mě do kůže,
Jen jeden krok, to přece zvládnu.
U nohou mi leží rudé barvy růže,
Mé tělo mrzne, cítím, jak chladnu.
Zavírám oči a kráčím dopředu,
Svůj osud však rychle krátím,
Tímto jsem si dokázala, že zabít se dovedu,
Teď již svůj život nijak nevrátím.
Autor Lenča, věnováno Monči
...
(móňa, 9. 8. 2007 17:13)