Padá nebe
Stojím uprostřed krajiny,
Kde živé duše není,
Po celém těle modřiny,
Už se to nezmění.
Propadám se níž a níž,
Do propasti bezedné,
Smrt mi připadá stále blíž,
To není dojemné.
Je to vina vaše,
Každého hříšného člověka,
Vy snad nemáte duše?
Co se to vámi proplétá?
Nit bezcitnosti a hnusu,
Válíte se ve sračkách,
Bez soucitu kusu,
Ve vysokých otáčkách…
Bojíte se sami sebe.
Padá nebe.
Andělé pláčou,
Svět se mění,
Zapomnění naproti skáčou
Jako to, co kdysi bylo a už není.
Padá nebe.
Milovala jsem tebe.
Svět mi Tě vzal.
Proč? Protože nějaký debil to tu vede
A do války Tě povolal.
Padá nebe.
Dřív, než svět zanikne,
Zabijeme se sami.
Nikdo neunikne.
Není obrany.
Jediná naděje nám zbývá
Aby se každý člověk nad sebou zamyslel.
A než se každý naděje
Nebe nám spadne na hlavu.
Andělé už nejsou,
nesnesli ten pohled.
Už tu tíhu neunesou,
jsou bohu mimo dohled.
nebe padlo...
Vaše kláveska:-*