Smrt
Opět seíim v koutě,s žiletkou v ruce,
přemýšlím...je už ten spravný čas?.
Cítím jak srdce mi hlasitě tluče,
najednou zaslechnu tajemný hlas..
Říká že už tu dlouho nebudu,
ja už ani nechci!!
Nehodlám déle hrát tuhle hru,
už nikdy to nebude lehčí..
Plaču,slzy pomalu stékají,
proč mě tu nikdo nemá rád?
Slzy místo na tváři si hledají,
každý ke mně cítí chlad..
Všichni mě obviňují a nenávidí,
a já jim veřila,
neví jak mi ubližují..
já je ale milovala..
Na nic nečekám ..je po všem,
s žiletkou mířím k žíle,
chci zemřít..honem!
Teď nastala ta správná chvíle..
Je to tu,krev od zápěstí teče,
teče malý potůcek..
Ten čas se tak pomalu vleče,
od smrti mě dělí pouhý krůček..
Hle však najednou...chce se mi spát,
v kaluži krve tu ležím,
už nikdo si se mnou nebude pohrávat..
Sbohem...říkám a odcházím...
Lenka