Miluji Tě, Isabel...
Miluji Tě, Isabel…
„Ahoj! Tak jak ses měla na prázdninách?“ uvítal Rocky svou kamarádku Isabel. „Bylo to super! Celých 14 dní na Slovensku svítilo sluníčko, babička se o mě dobře starala..“ „No jde to poznat, sluší ti to. A jsi hezky opálená.“ „Ale prosímtě.“ začervenala se Isabel. „Tak vykládej. Co jsi všechno prožila?“ Isabel Rockymu povyprávěla všechny své zážitky, avšak nezmínila se ani jediným slovem o své nové lásce. Takhle si vykládali celé odpoledne. Večer, kdy už si neměli skoro co vykládat, spolu seděli na lavičce, pozorovali západ slunce a vzpomínali, jak tu sedávali jako malé děti.
Víš, moc se mi po tobě stýskalo.“ Povídal Rocky Isabel, která oslnivě sledovala červánky na obloze. „Celou době jsem myslel jen na tebe a přemýšlel jsem dost o nás dvou.“ Isabel se na Rockyho nechápavě koukla. „No, musím ti něco říct Isabel. Já… Já tě miluju. Nejdřív jsem myslel, že tě mám rád jen jako kamarádku, tak jak tě mám rád už od 6. třídy, ale teď vím, že je v tom něco víc.“ Isabel se na Rockyho dojatě podívala. „Rocky… Já tě mám ráda. Ale jen jako nejlepšího kámoše..“ „Ale ty jsi pro mě vše na světě. Když jsi tu nebyla, připadal jsem si, jako bych ani nežil. Miluji tě a vždy tě milovat budu..“ „Ale já… Víš na prázdninách jsem se e někým seznámila, zamilovala jsem se do něj, jako nikdy v životě. Je krásnej. A stěhuje se do vedlejšího města.“ „Ale já tě miluju!“ „Jenže Rocky, já tě chci jako kamaráda, nechci tě ztratit. Kéž by bylo vše jako dřív. Proč nemůžeme být stále kamarádi? Všechno jsi zkazil…“ „Protože tě miluju…“ odpověděl Rocky a se slzami v očích odešel. Isabel tam zůstala sedět a přemýšlela.
Stmívalo se. Rocky procházel stále temnějšími uličkami města. „Už nemám pro co žít. Isabel je to jediné, co na světě miluji. Jsem k ničemu. Bez ní jsem troska.“ Došel domů, kde si sedl na postel. „Nemám pro co žít… Když mě nemiluje.“ Vstal, věděl přesně co chce udělat, budoucnost, to co udělá, se mu rýsovalo před očima. Šel do kuchyně, kde vytáhl z šuplíku nůž. Opřel se o zeď a prohlížel si nůž. Po chvíli se sesunul k zemi. Nůž přiložil k zápěstí a jemně řízl, pak znovu a znovu. Cítil jen příjemné štípání. Žádná bolest. Chviličku sledoval vytékající pramen krve a z posledních sil smočil prst v kaluže krve a na zeď napsal „Miluji Tě, Isabel…“ pak už jen seděl a čekal na smrt, která se rychle blížila.
„Rocky! Rocky!“ ozývalo se volání z pod okna Rockyho bytu. Isabel viděla, že se u něj svítí. Ihned se vydala po schodech k němu. Běžela k pootevřeným dveřím jeho bytu a už z dálky volala „Rocky! Miluji Tě! Já jsem si to rozmyslela, přemýšlela jsem o nás.“ Otevřela dveře. „Rocky?“ vydala se směrem ke kuchyni. „Rocky, já…“ zastavila se. Na zemi spatřila bezvládné Rockyho tělo, kaluž krve a vedle nápis „Miluji Tě, Isabel…“ To ne! To se nemělo stát!“ hystericky vykřikla. Rozbrečela se. „Co jsem to udělala?“ Na zemi spatřila nůž.
„Dne 26.6.2007 byla nalezena dvě těla v bytě panelového domu. Šlo zřejmě o sebevraždy. Policie nechce podávat bližší informace. Víme jen, že na zdi bylo krví napsáno „Miluji Tě, Isabel…“
Móňa:-*
Komentáře
Přehled komentářů
jdi do prdele.moje manzelka isabel umrela toto leto.....jdi do hajzlyu
...
(móňa, 9. 8. 2007 17:15)dík, no teďka se mi do psaní další povídky moc nechce ale jakmile bude čas, napíšu další a hned ji sem hodím:)
tééda..
(sylvier, 20. 7. 2007 21:12)ještě hezčí,než ta předtím,a ta předtím byla bezvadná:)těším se na další
fuck you
(fuck you, 13. 10. 2012 7:59)